25.4.2013 v kategorii Návody a poradna

Poskytování úvěrů představuje pro banky jednu z nejvýznamnějších aktivit. Každý z věřitelů však čelí riziku úvěrového podvodu, tedy že klientovi půjčí na základě nepravdivých údajů o jeho finanční situaci, předmětu či účelu financování nebo zástavě. V těchto případech je velmi pravděpodobné, že dlužník úvěr nebude splácet. Každá banka se důsledně věnuje prevenci rizik, mezi které patří i zmíněné úvěrové podvody. Zaměstnanci banky se musí pravidelně účastnit školení, na kterých se učí podvodné jednání žadatelů rozeznat a zamezit tak poskytnutí úvěru.

Neférová jednání klientů, úvěrové podvody

Neférové jednání klientů pomáhají odhalit také speciální softwarové nástroje, které jsou nezbytné pro šetření a analýzy, na jejichž základě banka přijímá konkrétní opatření a nové pracovní postupy. Úvodní strategická studie podvodů bance poslouží pro mapování budoucích rizik a navazuje na ní studie vnitřních procesů a kontrolních mechanismů, které tyto podvody nedokázaly odhalit. Tyto studie jsou prováděny pravidelně – klienti, kteří páchají úvěrové podvody se totiž velmi rychle přizpůsobují změnám a vymýšlí nové taktiky, o kterých banky doposud netuší.

Skóring bance prozradí, zda jste spolehliví

Zda úvěr dostanete či nikoliv rozhoduje především skóring. Jde o číselné vyjádření finanční spolehlivosti, které věřitel vypočítá dle skóringového modelu. Většinou jde o souhrn historických statistik, z kterých je zřejmé, zda klient v dané situaci úvěr splatil či nikoliv. Výpočet si banka bedlivě střeží – jedině tak může minimalizovat rizika a předejít většině úvěrových podvodů. I přesto, že se jedná o velmi efektivní způsob, jak rozpoznat klienty s omezenou platební schopností, existuje několik způsobů, kterými klienti toto opatření obchází. Profesionálové, kteří se na úvěrové podvody specializují, většinou disponují poměrně přesnými informacemi o požadavcích banky a to především díky dřívějších neúspěšných žádostí o poskytnutí půjčky.

Skóringem to často nekončí

Výsledky skóringu mohou vést věřitele k dalším krokům, které ověří správnost uvedených údajů. Banka kontroluje adresy, telefonní kontakty a další údaje, které využívají podvodníci snažící se získat úvěr na základě zcizených dokladů. Do žádostí často uvádí neexistující adresy, ale i zaměstnání. Kontrola správnosti údajů je efektivní i proti takzvaným „bílým koním“.

Bankám pomáhá i speciální software

Bankovní instituce mnohdy využívají také specializované aplikace, které byly vyvinuty na detekci možných podvodů. Software pracuje s daty, které klient uvedl v žádosti a vedle skóringu je i on nedílnou součástí schvalovacího procesu. Takzvaná „fraud scorecard“ vyhodnotí pravděpodobnost podvodného jednání a zařadí žádost o úvěr do jedné ze tří skupin. Na základě hodnocení je žádost schválena, nebo zamítnuta a předána k dalšímu prošetření.

Registry dlužníků

Dalším nástrojem, který bankám pomáhá v boji proti podvodníkům, jsou také úvěrové registry. Tyto seznamy jsou založeny na vzájemném sdílení informací (pozitivních i negativních) a jsou v nich uvedeny údaje o klientech, kteří dali ke zveřejnění souhlas. Ten je často podmínkou pro poskytnutí úvěru – pokud jste tedy v minulosti některý z úvěrových produktů využívali, pravděpodobně jste se do některého z registrů dostali. V rámci budoucích žádostí mohou bankovní instituce údaje v registrech zohlednit a na jejich základě se rozhodnout, zda vám půjčku poskytnou či nikoliv.

Kateřina Horníková

Kateřina Horníková